Práva pacientů

podle zákona č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

1. Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak.
2. Pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.
3. Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo.
   a) na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb,
   b)  zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají   zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení, (to neplatí pro nařízenou izolaci, karanténu nebo ochranné léčení)
   c)  vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování  neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
   d)  být seznámen s Vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče,
   e)  na
   1.  nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou,
   2.  nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, je-li osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům, nebo osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient zbavený způsobilosti k právním úkonům“),
   3.  přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem, a to v souladu s jinými právními předpisy a domácím řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb;
   f)  být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady,   pokud to jeho zdravotní stav umožňuje,
   g) znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou  součástí výuky,
   h) odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka,
   i)  přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak,
   j)  přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v  České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti (dále jen „duchovní“) v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života  nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
   k) na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.
4. Pacient, který je osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům,  nebo který je nezletilý, může požadovat, aby při poskytování zdravotních služeb nebyla přítomna osoba, která ho týrá nebo jinak zneužívá či zanedbává.
5. Pacient se smyslovým postižením nebo s těžkými komunikačními problémy zapříčiněnými zdravotními důvody má při komunikaci související s poskytováním zdravotních služeb právo dorozumívat se způsobem pro něj srozumitelným a dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, včetně způsobů založených na tlumočení druhou osobou. Tento postup je shodný i při tlumočení u cizinců.
6. Pacient se smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se speciálním výcvikem, má právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení, a to způsobem stanoveným domácím řádem tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientů. Psem se speciálním výcvikem se rozumí vodicí pes nebo asistenční pes.

Tato práva pacientů jsou prohlášena za platná dnem 1.dubna 2012.