Vyšetřovací a léčebný postup po zánětu mozkových blan
Základními příznaky probíhajícího zánětu mozkových blan jsou bolesti hlavy, teplota, někdy spojené se zvracením, světloplachostí. V těžkých případech se rozvíjí porucha vědomí.
Velmi hrubě lze rozdělit záněty mozkových blan na tzv. hnisavé, které jsou způsobeny bakteriemi a nehnisavé, které jsou způsobeny převážně viry.
K určení správné diagnozy je velmi důležitá anamnesa, tzn. zjištění, za jakých okolností došlo ke vzniku potíží. Zjišťujeme, zda je pacient očkován, zda měl přisáté klíště, zda cestoval, nepředcházel-li vzniku příznaků zánět vedlejších nosních dutin a podobně. Důležitý je údaj o eventuelním úrazu hlavy, protože některé typy krvácení do centrální nervové soustavy mohou mít podobné příznaky.
Jste-li odesláni k vyšetření na naše oddělení s podezřením na zánět mozkových blan, bude Vám provedeno neurologické vyšetření, odebrána krev na biochemické, mikrobiologické a imunologické vyšetření, odeslán materiál na kultivace. Co nejdříve provedeme CT vyšetření mozku, které vyloučí nebo potvrdí ložiskové změny na mozku, zjistí event. otok mozku, probíhající zánět ve vedlejších nosních dutinách či středouší. Doplníme vyšetření očního pozadí, které rovněž potvrdí či vyloučí otok mozku.
Po těchto tzv. neinvazivních vyšetření bude doplněno vyšetření mozkomíšního moku tzv. lumbální punkcí. Jde o invazivní vyšetření, při kterém odebíráme speciální jehlou vzorek mozkomíšního moku. Lumbální punkce se provádí v dolní části zad, pacient při vyšetření sedí nebo leží.
Na našem pracovišti používáme tzv. atraumatické jehly. Jejich průměr je srovnatelný s běžnou injekční jehlou a proto i bolestivost zákroku je srovnatelná s bolestí při aplikování injekce do hýžďového svalu. Získaný mozkomíšní mok je ihned zpracován v mikrobiologické laboratoři. Nález v mozkomíšním moku má pro stanovení diagnozy zásadní význam a určuje další léčebný postup.
Při průkazu bakteriálního zánětu mozkových plen jsou ihned nasazena antibiotika ve vysokých dávkách dle citlivosti bakterie. Probíhá léčba mozkového edemu, infuzní léčba k úpravě poruch vnitřního prostředí. Pacienti s těžkým průběhem, poruchou vědomí a hrozícím selháním vitálních funkcí jsou ihned po stanovení diagnozy a zaléčení převezeni na vyšší pracoviště, nejčastěji JIP infekční kliniky.
Při průkazu nehnisavého zánětu mozkových blan jde většinou o tzv. léčbu symptomatickou. Pouze ve vybraných případech je indikována kauzální virostatická léčba, jinak upravujeme poruchu vnitřního prostředí, tlumíme horečku, zvracení atd.
Doba léčení je dle typu zánětu mozkových blan různá, pohybuje se v průměru od 1 do 3 týdnů, v případě těžkých hnisavých zánětů bývá delší.
V případě úspěšné léčby - při vymizení příznaků, úpravě klinického stavu a poklesu markerů zánětu -jsou pacienti propouštěni do domácího ošetřování. Rekonvalescence je zpravidla dlouhodobá, může trvat i několik měsíců. Pacienti po prodělaném zánětu mozkových blan jsou následně sledováni v ambulanci infekčního oddělení
