Neinvazivní léčba močových konkrementů mimotělní rázovou vlnou (LERV, ESWL)
Léčba močových konkrementů mimotělní rázovou vlnou je prováděna na Urologickém oddělení nemocnice Havlíčkův Brod od roku 1993. Oddělení je vybaveno přístrojem MEDILIT M6, české provenience. Jeho modulární uspořádání umožňuje průběžnou obnovu přístroje výměnou a modernizací jednotlivých součástí. Proto přístroj stále splňuje náročné požadavky současné medicíny.
Historie
První pokusy s drcením konkrementů rázovou vlnou provedl ve čtyřicátých letech minulého století ruský vědec ing. Jutkin. Další poznatky v účinku rázové vlny na pevná tělesa přinesla paradoxně druhá světová válka. Studie účinků rázových vln při nárazu na křídla letadel, či při nárazu střel na pancíř tanku přivedly německou firmu Dornier k realizaci přístroje HM 1 (Human Type 1) v roce 1980.
Mechanismus působení
Rázová vlna, jejíž zdrojem je v případě přístroje MEDILIT M6 elektrohydraulický výboj, se dobře šíří vodním prostředím. Destruktivně působí při nárazu na konkrement. Okolní tkáně, které se svojí hustotou blíží vodě, poškozuje zcela minimálně. Rázová vlna vzniká v jiskřišti mezi dvěmi elektrodami a je usměrněna odrazem od parabolického zrcadla do ohniska, zde je bod maximálního působení. Polohováním pacienta se snažíme umístit konkrement právě do tohoto ohniska.
|
|
|
Výkon trvá asi 60 minut. Aplikuje se od 2500 do 3000 rázů. Celková energie by neměla přesáhnout 60 kJ. / Záleží na parametrech a typu přístroje./ Intenzita rázů je regulována napětím od 5 kV do 15 kV.
Předpoklady výkonu jsou
- Volné vývodné cesty močové. Fragmenty konkrementu musí odejít přirozenou cestou, čili pacient je musí vymočit.
- Pravidelný srdeční rytmus. Rázová vlna je koordinována s činností srdce, čili v okamžiku stažení komor dojde k aplikaci rázové vlny. Jinak by mohlo dojít k poruše srdečního rytmu v důsledku samotného výkonu.
- Normální parametry srážlivosti krve. Během výkonu dochází při průchodu vlny k minimálnímu zhmoždění okolních tkání, které se projevuje krvácením do močových cest. Pokud příměs krve v moči pacienta vymizí do dvacetičtyřech hodin, není to považováno za komplikaci. V případě poruch srážlivosti krve by mohlo dojít ke krvácení většího rázu, například k rozvoji krevního výronu v oblasti ledviny.
Průběh výkonu
Pacient je umístěn na pohyblivém stole a pomocí RTG přístroje a připojeného počítače je polohován tak, aby se konkrement v těle pacienta (ledvina, močovod) dostal do ohniska působení rázových vln. Ohnisko vzniku rázových vln se nachází v parabolickém solenoidu , na který je nasazen kaučukový vak. Tento zdroj je naplněn vodou, ohřátou na tělesnou teplotu. Přenos na tělo pacienta je zajištěn gelem mezi vakem a tělesným povrchem pacienta. Výkon není zcela bezbolestivý, proto jsou aplikovány analgetika a sedativa (vnímání bolesti je u různých pacientů odlišné). Dále je monitorováno EKG k zajištění koordinace rázových vln se srdečním rytmem.
Hospitalizace během výkonu nepřesahuje dva dny. Ročně provádíme kolem 250 těchto výkonů nejen pro pacienty kraje Vysočina, ale i pro pacienty z Ustí nad Orlicí, Kutné Hory, Svitav a Pardubic. Výkon je bezpečný s minimálními komplikacemi. Úspěšnost výkonu záleží rovněž na množství a velikosti močových konkrementů. V případě nutnosti je možné výkon opakovat s odstupem 4 – 6 dní.
Použitý materiál: UROLOGIE Prof.MUDr. Jan Dvořáček CSc. a kolektiv Praha 1998
Fotoarchiv Urologického oddělení Nemocnice Havlíčkův Brod
